Když jsem měl před devíti lety poprvé schůzku s Danielem Křetínským a za oknem kavárny přistálo jeho krásné Quattroporte s významným zpožděním, tropil jsem si z něj legraci, že si přispal. „Petře, omlouvám se, mám vrozeně špatný timing,“ říkal a tehdy jsem začal chápat, že už toho mezitím...